Perfekcionismus
25. února 2009 v 20:49 | Princess
|
♥příběhy♥
- Cítíte se nespokojeni sami se sebou a s tím, co děláte ? Často uvažujete o tom, že jste povinni na sobě víc pracovat a víc toho dosáhnout ? Zamyslete se, jestli jste nespadli do pasti chorobného perfekcionismu.
Trnitá cesta úspěchu
Přehnaný smysl pro dokonalost neboli perfekcionismus je důležitý předpoklad úspěchu. Žene nás kupředu, dává energii a sílu k realizaci záměrů, a to bez ohledu na okolnosti. Připomíná motor, díky němuž se člověk dostává na stále vyšší úrovně. Problém je v tom, že ne každý si umí stanovit adekvátní cíle. To pak s sebou nese neodvratné důsledky - nemožnost dosáhnout uspokojení, vlastní znevážení, podceňování a často i hlubokou frustraci.
Kde se bere?
Nejčastěji vzniká způsobem výchovy. Byli vaši rodiče příliš nároční ? Očekávali, že budete ve všem vynikat a pochválili vás jenom za skutečné úspěchy? V dětství a dospívání se velice lehce buduje pocit, že člověk za něco stojí, jenom když dosáhne úspěchu. Pokud se už v dětství stává cílem veškerého snažení pochvala od rodičů, později se tohoto zlozvyku jen těžko zbavuje. Člověk s takovou zátěží neustále touží po uznání a pokud se mu ho nedostává, hledá příčiny neúspěchu v sobě a hledá způsoby, jak být ještě schopnější, chytřejší, krásnější atd. Každá kritická výtka, dokonce i myšlená žertem, je přijímána velice osobně.
Přehnaný perfekcionismus se může projevit také v pozdějším věku. Nepochybná je zde role veřejného mínění a médií. Pokud někdo příliš často slyší o nezaměstnanosti, může se utvrdit v přesvědčení, že práci dnes najdou jenom ti nejschopnější a nejdravější. Ženy zase mohou začít samy sebe podceňovat, protože se všude preferuje módní ideál krásy a štíhlosti. Pak začíná honba za dokonalostí. Podobným léčkám je třeba se bránit. Vždyť život lidí honících se za dokonalostí představuje skutečná muka a věčnou nespokojenost. Někdy si kladou cíle příliš vysoko, nemohou jich dosáhnout a ve svých vlastních očích se stávají ještě většími smolaři. Vidí svět jenom černobíle - buď absolutní úspěch, anebo nic. Prostřední cesta neexistuje - ta znamená porážku. Často se dostávají až do extrému a nepouštějí se do ničeho, co na sto procent nezvládnou. Své pocity a problémy před okolím pečlivě skrývají. Mají strach, že pokud přiznají své chyby a nedostatky, okolí je odmítne. Proto se z nich postupně stávají samotáři trpící izolovaností.
Ne vždy škodí
Neznamená to, že perfekcionismus je třeba zatracovat úplně. Na touze po lepším životě není nic špatného. Naopak při cestě k úspěchu je velice užitečná. Člověk ale musí dělat věci kvůli sobě samému, z přirozené touhy po poznání svých možností, ne jenom proto, aby stoupl v očích svých nadřízených nebo přátel. A když se právě nedaří, není nutno hned rezignovat, ale naopak říct si: udělal jsem to nejlépe, jak jen to šlo. Naučíte-li se těšit z malých anebo částečných úspěchů, budete-li si klást dosažitelné cíle, jste na dobré cestě ke zlepšení kvality svého života.
Co radí psycholog
Klaďte si reálné cíle, tedy takové, o kterých víte, že jsou v hranicích vašich možností. Pak jich nejenom dosáhnete, ale také si vychutnáte slastný pocit úspěchu. - Zkuste realizovat cíl ne na sto procent, ale na devadesát nebo méně. Tato taktika vám pomůže zjistit, že když něco není absolutně dokonalé, neznamená ještě konec světa.
- Objevte své noční můry. Zeptejte se sami sebe, z čeho máte strach a proč se tak strašně snažíte o dokonalost?
- Zachovejte si právo na omyl. Právě na chybách se totiž člověk nejvíc učí.
- Neporovnávejte se s jinými a nestresujte se, že nejste ideální. Raději se lépe poznejte a mějte se rádi i s nedostatky.
- Když se setkáte s kritikou, nepanikařte, a pokud je oprávněná, přijměte ji s nadhledem.
- Naučte se rozlišovat důležité cíle od nedůležitých. Pamatujte, že nikdo není dokonalý ve všem, a tak si vybírejte jenom to, na čem vám skutečně záleží. Co můžete získat ? Především pocit svobody. Víru v sebe sama, vnitřní spokojenost a schopnost radovat se ze života.
- Chcete vědět, jestli jste chorobně závislí na dokonalosti ? Zkuste odpovědět na následující otázky :
· Když se vám něco nedaří, jste nervózní a naštvaní ?
· Jste často nespokojeni s výsledky své práce ?
· Ocenění slovem "pracant" považujete za urážku ?
· Zásadně nepřiznáváte své chyby a omyly, abyste nezpochybnili svou kompetentnost ?
· Záleží vám hodně na cizím mínění ?
· Berete na sebe stále více závazků místo toho, abyste požádali o pomoc ?
· Přemýšlíte neustále o tom, co ještě máte udělat ?
· Bojíte se, že vás partner opustí, pokud se nebudete snažit být stále lepší ?